Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

přinášíme Vám další vydání našeho newsletteru, ve kterém bychom se rádi ohlédli za nedávnou konferencí Dějiny ve veřejném prostoru, představili naše nejnovější metodické materiály a pozvali Vás na akce, na nichž jako Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů spolupracujeme. 

Nejdříve nám však dovolte podělit se o radost z úspěchu badatelské učebnice Soudobé dějiny, na níž jsme spolupracovali s nakladatelstvím Fraus. Publikace získala druhé místo v prestižní soutěži o nejlepší evropskou učebnici BELMA 2022 (Best European Learning Materials Awards).

Těšíme se na viděnou na našich akcích a přejeme klidný závěr roku.

Stalo se

Koncem října se uskutečnilo fórum Dějiny ve veřejném prostoru. Nasát diskusní atmosféru ročníku s tématem Globální paměť můžete jak z fotoreportáže, tak z videozáznamů jednotlivých příspěvků – všechny jsou k vidění na YouTube Ústavu pro studium totalitních režimů. Děkujeme všem, kdo se na letošním vydařeném fóru podíleli. Další ročník je plánován opět za dva roky, na podzim 2024.

Náš kolega Kamil Činátl se podílel na projektu tří středních škol v Písku, jejichž studenti a studentky pátrali po stopách několika židovských rodin, které se staly oběťmi holocaustu. Výsledkem je 13 kamenů zmizelých, které byly koncem října slavnostně instalovány.

Z naší dílny

Pokud ještě neznáte Historianu, již lze charakterizovat jako platformu pro zvídavé učitele, kteří si chtějí sami tvořit badatelské lekce, vhodnou příležitostí pro seznámení může být kolekce pramenů k sametové revoluci. Kolekci jsme nazvali Mlčení už bylo dost. Listopad a prosinec 1989 v Československu a navazuje na ni šest cvičení. Ta většinou vznikla na našem distančním historianovém kurzu a všem autorům a autorkám děkujeme za spolupráci. Pokud hledáte neokoukané prameny k výuce o událostech sametové revoluce a nápady, jak „přes revoluci“ posilovat například mediální gramotnost, jsou to cvičení přesně pro Vás. K dispozici jsou na webu Historiany v sekci e-Activity, všechny naše kolekce pramenů pak v sekci Collection.

Pozvánky

Rádi bychom Vás již příští čtvrtek 17. listopadu pozvali na festival Korzo Národní. Najdete nás od 10 do 16 hod. na stánku v Občanském sektoru na nám. Václava Havla nebo ve Vzdělávací tramvaji na Národní třídě. Ve třech půlhodinových blocích (11.45–12.15, 13.15–13.45, 15.30–16.00) se ve Vzdělávací tramvaji budeme věnovat naší „historické laboratoři“ a představíme metodu badatelské výuky na materiálech a pramenech spojených s koncem komunistického zřízení. 

Právě probíhá webinář The Road to Totalitarianism, který pořádáme společně s asociací EuroClio. Před sebou máme ještě jeden workshop našich kolegů Vojtěcha Ripky a Josefa Řídkého (Institutions of Violence, Violence of Institutions, 22. 11.) a závěrečné setkání (How do we teach about totalitarianism in the context of the Russian invasion of Ukraine?, 6. 12.), vždy od 16:30 a v angličtině. Více informací a registrace zde.

Ve spolupráci se společenskovědním kabinetem SYPO připravujeme řadu odpoledních seminářů Učit moderní dějiny jinak?! Semináře jsou určeny pro vyučující dějepisu a společenských věd, kteří si chtějí na konkrétních příkladech upřesnit, co je v konstruktivistickém pojetí myšleno inovací výuky dějepisu a občanské výchovy. Účastníci se seznámí s činnostní výukou a badatelskými lekcemi a odnesou si konkrétní tipy na výukové lekce. Semináře se konají 15. prosince 2022 v Pardubicích (pro učitele z okresů Chrudim a Pardubice) a 30. ledna 2023 v Krnově (pro učitele z okresů Bruntál a Jeseník). 

Zároveň zveme na dvě výstavy, na kterých jsme se podíleli: Začátkem listopadu byla v Národním muzeu v Praze (NM) zahájena výstava Zneužitá muzea, která představuje dobové předměty z dnes kontroverzních sbírek stranických muzeí vzniklých ve druhé polovině 20. století v Československu a sovětských satelitech. Cílem výstavy je poukázat na to, že předměty za své využití nemůžou, klíčová je dobová interpretace a jejich současná reflexe usnadňuje historické poznání. Na výstavě je k vidění například první vydání Komunistického manifestu, lágrová čepice prezidenta Antonína Zápotockého nebo karikatura T. G. Masaryka ze 30. let 20. století. Více se vystaveným exponátům a jejich příběhům budou věnovat komentované prohlídky a workshopy. Výstava je k vidění v Nové budově NM do 15. 2. 2023 a vznikla v rámci projektu NAKI II Muzeum dělnického hnutí ve 21. století, na kterém se spolu s NM naše oddělení podílí.

Druhá pozvánka směřuje do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze (UPM) na výstavu Řeč plakátu, jež bude zpřístupněna v prosinci. Návštěvníkům představí bohatou sbírku plakátů UPM, která patří k nejstarším a nejvýznamnějším v Evropě. Pro výstavu jsme ve spolupráci s muzeem připravili šest nových cvičení v aplikaci HistoryLab.cz. Cvičení jsou založena na plakátech, jejichž originály jsou součástí expozice, a bude možné si je také přímo ve výstavě vyplnit.

D21 v médiích

Náš kolega Bohumil Melichar byl jedním z hostů debatního večera o romských partyzánech, který pořádalo Muzeum romské kultury a jehož záznam je ke zhlédnutí na YouTube muzea. Dějinám Romů se Bohumil věnoval i v rozhovoru pro jedno říjnové vydání pořadu Českého rozhlasu O Roma vakeren, kde na otázku „Jak učit o romských dějinách?“ odpověděl: „Podle mě je funkční dějiny tolik nerozdělovat na dějiny Romů, Čechů, Sudetských Němců nebo Němců obecně a poukázat na to, že dějiny jsou velmi provázané, a ukazovat komunitu jako celek, jak se vyvíjí.“

‚Proč se to vůbec učíme?‘ Když se děti učí badatelskou metodou, odpoví si na to samy, shodují se kantoři zní titulek článku, který vychází z říjnového rozhovoru našeho kolegy Jaroslava Najberta pro pořad Akcent na Českém rozhlasu. V rozhovoru například představil jednu kapitolu z badatelské učebnice Soudobé dějiny: „Když jsme promýšleli, jak aktualizovat téma první republiky, aby bylo smysluplné i pro dnešního žáka, tak jsme zvolili přístup, že občan nějakého státu má národnost a ta národnost ovlivňuje, jak může nebo nemůže být úspěšný. Máme tam zdroj želežničáře, který je Němec, ale má českou manželku a pracuje u českých drah a pořád nedostává povýšení, protože je Němec. A v reportáži z roku 1938 Milena Jesenská, novinářka, řeší jeho dilema, jestli se nemá přidat k henleinovcům, protože díky tomu konec konců dostane tu státní definitivu.“ 

Konferenci Dějiny ve veřejném prostoru se věnoval náš kolega Kamil Činátl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém hovořil také o tom, jak se dějiny odráží v současné literatuře a jak prostřednictvím románů atraktivní formou přiblížit historii studentům a studentkám. (Rozhovor začíná v čase 09:12)