Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

vítáme Vás u čtení prvního letošního newsletteru Oddělení vzdělávání ÚSTR. Přinášíme pozvánky na semináře a výstavy, na kterých se podílíme, tipy na nové vzdělávací materiály a tradičně i několik mediálních výstupů.

Rádi bychom se s Vámi také podělili o informaci, že se nám podařilo získat podporu od německé nadace Erinnerung, Verantwortung und Zukunft (EVZ), díky které se budeme v následujících dvou letech ve spolupráci s Muzeem romské kultury a Prácheňským muzeem v Písku věnovat tématu holokaustu Romů a Sintů. V rámci projektu připravíme vzdělávací pomůcky pro výuku tohoto tématu na školách, včetně série cvičení v aplikaci HistoryLab.cz.

Těšíme se na viděnou na některé z našich akcí a přejeme pěkné zimní i jarní dny.

Stalo se

Je česká vzdělávací politika „evidence-based“, tedy založená na datech? Máme data i nástroje k jejich využívání? Jak funguje evaluace dopadů změny? Těmto otázkám se věnoval lednový Kulatý stůl SKAV a EDUin, který jsme spolupořádali a mezi jehož panelisty zasedl náš kolega Vojtěch Ripka spolu s odborníky a odbornicemi z ministerstva školství, CERGE-EI, PAQ Research, České školní inspekce nebo Schola Empirica. Záznam debaty můžete zhlédnout zde a dobře ji shrnuje tento článek.

Z naší dílny

Na počátku roku jsme zveřejnili dva nové náměty do vyučování. Jsou pojaty jako badatelské lekce a pracují s videoukázkami z dokumentárního filmu Rekonstrukce okupace (režie Jan Šikl, 2021) a řadou dalších pramenů. Lekce Proč byla pamětnice překvapená? se opírá o prameny týkající se dobového zobrazování vztahu Československa a Sovětského svazu ve školách a v médiích. Lekce Jaká byla atmosféra ve škole v době nastupující normalizace? zase propojuje výpověď pamětníka-učitele se cvičením Co ministr vzkazuje učitelům? z výukové aplikace HistoryLab. Obě lekce vychází z konceptu historického myšlení, konkrétně žáky*ně učí vnímat historii z dobové perspektivy – porozumět lidem, kteří žili v minulosti.

Pozvánky

Srdečně zveme na naše vzdělávací semináře pro učitele a učitelky dějepisu a společenských věd. V Praze se můžeme setkat na seminářích Historická gramotnost v praxi (17. března) či Soudobé dějiny ve škole: 50. léta ve výuce (19. května). Zároveň zveme na oblastní workshop Učit moderní dějiny jinak?! pořádaný ve spolupráci s metodickými kabinety SYPO (9. března, Třinec).

Pokud preferujete online kurzy, tak 22. března startuje kombinovaný kurz Historiana II. Aktivní učení k historické gramotnosti a 5. května distanční kurz HistoryLab: práce s prameny v historickém vzdělávání.

Připravena je i nabídka seminářů projektu Dějepis+: Dějepis v laboratoři. HistoryLab: Práce s prameny v historickém vzdělávání (České Budějovice: 17. března, Jablunkov: 29. března, Otrokovice: 13. dubna, Ústí nad Orlicí: 3. května).

Všechny naše semináře jsou zdarma a mají akreditaci MŠMT v systému Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Do konce dubna byly prodlouženy dvě pražské výstavy, na kterých jsme se podíleli. V Uměleckoprůmyslovém museu je to výstava Řeč plakátu, v rámci níž je k dispozici několik historylabových cvičení. V Národním muzeu pak výstava Zneužitá muzea, jež poukazuje na dějinnou roli a možné způsoby využití zachovalých předmětů z ideologicky tvořených sbírek.

V Muzeu umění Olomouc probíhá do 9. dubna výstava Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948–1989, ke které vzniklo historylabové cvičení zaměřené na vznik kostela v Senetářově. Dne 10. března proběhne v muzeu celodenní program pro vyučující, včetně komentované prohlídky či workshopu zaměřeného právě na zmiňované historylabové cvičení.

Již nyní si můžete zapsat do diářů také termín naší tradiční letní školy, a to 24. až 25. srpna 2023. Letošní ročník se zaměří na další z konceptů historické gramotnosti. Tentokrát to bude „trvání a změna“ – tedy jak žáky a žákyně naučit hledat logiku ve složitých historických procesech. Registraci na letní školu spustíme v průběhu jara.

D21 v médiích

„Dobrý učitel musí vyvolat zájem. Ale neskončil bych na tom, že výuka musí být zábavná. Dobrý učitel by měl naučit děti přemýšlet o minulosti,“ uvedl Jaroslav Pinkas v Hyde Park Civilizace na ČT24.

„Dějepis je podle mě tmel společnosti, který vytváří její identitu. Když se to ve škole správně otevře, jsou to témata, která mohou zajímat zkrátka každého. A každému můžou k něčemu posloužit,“ odpověděl Kamil Činátl v pořadu Jak to vidí na Českém rozhlase 2, kde byl hostem Zbigniewa Czendlika. 

„Máme data i ze škol, ve kterých je řada dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo se specifickými vzdělávacími potřebami. I zde výuka postavená na práci se zdroji dává žákům možnost být aspoň v něčem úspěšný,“ řekl Jaroslav Najbert v rozhovoru pro magazín Perpetuum.

„Zaníceně diskutujeme o tom, zda měla, či neměla být odstraněna socha maršála Koněva anebo zda jsme se měli, či neměli bránit v roce 1938 nacistickému Německu. Stejné je to s Fučíkem. Jeho příběh je mimořádně dobrá příležitost k rozvíjení kritického myšlení o zlomových etapách naší historie,“ vysvětlil Kamil Činátl pro Aktuálně.cz.